Catherine de Crumbenowe

Ahoj Catherine. Můžeš prozradit, jak vzniklo Tvé umělecké jméno Catherine de Crumbenowe?

Ahoj Luďku. To mě těší, že právě mé jméno vyvolává v tobě otázku. To bylo vlastně i mým záměrem. Žiji a vyrůstala jsem v Jižních Čechách, v jednom z nejkrásnějších českých měst s historickým centrem, v Českém Krumlově. To neslo v minulosti několik různých pojmenování. Při tvorbě jména jsem se inspirovala právě jednou z jeho podob, a to právě tou nejstarší, z roku 1240 (nejstarší doložené pojmenování města) Krumbenouwe, a upravila jej do vlastní podoby. Mé rodné město je sice poměrně malé, zato však plné tajemství a historie, která z něj doslova dýchá. Je možné, že právě ono mne též významně ovlivnilo v mém dnešním vnímání světa.

Tak v tom s Tebou zcela souhlasím. Jde opravdu o jedno nejkrásnějších měst, plné tajemství a historie. Co ale (alespoň pro mne) není tajemstvím, tak jsou Tvé začátky. Známe se již nějakou dobu. Co si vzpomínám, tak nějakou po určitou dobu se nic nedělo a najednou jsi založila umělecký profil a začala jsi zveřejňovat úžasné fotografie. Kdy nastal ten zlom a co jej způsobilo?

Tak na tuhle otázku bych ráda odpověděla známou metaforou, je to taková ta špička ledovce. Ono se něco dělo vlastně celý můj život. Když se podíváme na umění jako takové, ať už jde o fotografii, malbu, prostorovou tvorbu - pojí je jedna společná věc. A to právě ten člověk, co za nimi stojí. Svýma očima vnímá a cítí svět, v jeho jedinečné podobě. Tak jak jej nikdo jiný nevidí. A pak se stane, že dostane do ruky tužku, hlínu, štětec...A nebo fotoaparát. A najednou zjistí, že vlastně tvoří. Nějaká tvorba mě tedy zaměstnávala vlastně vždycky. Co se ale týče právě focení, to mě nejprve zajímalo z druhé strany. Od mých 15 let jsem všude chodila s foťákem. Dokumentovala jsem svůj život, své přátele, rodinu. Zároveň jsem již tehdy experimentovala s autoportréty. Bylo mi 16, když jsem si uvědomila, že bych se chtěla věnovat fotomodelingu. Cesta ale byla poněkud trnitější. Nicméně, život mě zřejmě dovedl tam, kam bylo třeba. A tak od roku 2017 fotím aktivněji. Tehdy jsem poslala svou první fotku do soutěže od World Gothic Models, Goth Queen 2017. Zaujalo mne tehdy, že jsem se umístila těsně za mou tehdy oblíbenou modelkou. Ačkoli jsem se o to nijak nesnažila. No a poté už přišla Goth Queen 2018. A to byla pro mě velká motivace. Napsala jsem kamarádovi, který fotí, během dvou hodin jsme nafotili několik snímků. Jeden jsme vybrali a poslali do soutěže.

K focení Tě to tedy táhlo již dlouho. Když Tě začal zajímat modeling, měla jsi nějakou vizi, jakému stylu by ses chtěla věnovat?

Myslím, že v 16 jsem ještě nevěděla, že se alternativnímu modelingu věnovat lze tímto způsobem. Psal se rok 2011 a neměla jsem ještě přístup do této sféry. Určitou představu jsem měla, bylo to ale hodně abstraktní. Tehdy jsem se zaregistrovala na fotopátračku a jediné, co z toho vzešlo byly nabídky fotografů na focení aktů. Na ty jsem nepřistoupila.

Jak se vše dál vyvíjelo a co se nakonec stalo tím nejoblíbenějším, co ráda fotíš?

Asi bych se měla vrátit tam, kde jsem skončila. Tedy k samotné soutěži, Goth Queen 2018. Zde byla hodnocena 4 místa. V momentě, kdy jsem si uvědomila, že modelky na předních příčkách jsou ve svém oboru velmi profesionální, bylo pro mě ctí zaujmout 4.místo. Na to navázalo focení soutěžní ceny v atelieru pana Jiřího Frantála. Šlo o typický doplněk pro gothic styl, takzvaný harness, z rukou autorky Kalitheaa Accesories. Myslím, že to byly právě toto focení, které mne donutilo tak trochu ,,vylézt" z ulity a nafotit něco pro mne dosud nezvyklého. Najednou se mi začali ozývat další fotografové a kalendář byl rázem plný. Společně s Alešem Komárkem z Enochian Photographer a editorkou Neko Mishu Hyuni jsme poté vytvořili fotografie na téma Vampire Godess. S ní jsem se loni umístila jako 3. ve stejnojmenné soutěži WGM. To vše by se ale nekonalo, kdyby za tím vším nestála ještě jedna osoba. Jestli mi Gothic Vampiria otevřela dveře do světa, byla to právě Plam Chelavrova, gothic modelka a všestranná umělkyně, která mi dodala odvahu vykročit dál. A nebát se skočit. Třeba i někam, kde to neznám a sama bych se k takovému kroku neodvážila. Právě díky Plam a její značce Plamendura Art vznikly další mé zajímavé spolupráce. Zároveň je to osoba, která stojí za celou platformou World Gothic Models. Již na první pohled je zřejmé, že pod jejíma rukama vždy vzniká něco unikátního. A nejsou to jenom autorské šperky. Svou práci dělá skutečně srdcem.

A ohledně toho, co ráda fotím jsem, opravdu velmi spontánní. Dnes to bude upírka a zítra třeba zasněná víla. V tomto směru se nebráním kreativitě ani novým nápadům. Poslední dobou to byla například spolupráce s Floriebeads, šlo o focení šperků z korálků. To mne neuvěřitelně bavilo. Zároveň si myslím, že jako tým (fotograf, autorky šperků, asistentka fotografa) jsme si skvěle sedli. Na druhou stranu se ale nebráním i projektům, které do alternativního/gothic stylu nezasahují. I to by mohla být další zajímavá zkušenost pro mě. Jako takový mě vždy lákal svět módy. Pokud by zde nějaké zajímavé nabídky byly, také se jim vyhýbat nebudu. Stejně tak jako i přehlídkám.

Plam znám a mohu potvrdit, že je úžasný člověk. Je nějaký okamžik při Tvé práci, na který nejraději vzpomínáš?

Tak je to určitě úplně mé první TFP focení. Vytáhla mě tehdy moje kamarádka. Bylo to v roce 2012, bylo mi 17. Tehdy jsem měla pár kilo navíc a necítila se ve svém těle úplně nejlépe. Přesto na toto focení moc ráda vzpomínám. A co je hezké, ti samí fotografové, který mne i mou kamarádku tehdy poprvé fotili. Luboš Janovský a Witty Foto byli právě těmi, kdo byli ochotní sejít se spontánně i o 6 let později. Pořídili jsme tak během dvou focení fotografie do soutěže Goth Queen 2018. A poté? Těch, hezkých okamžiků bylo ještě mnoho. Mezi nejzásadnější ale patří též focení s Bohdana Janečková Foto. To mne přesvědčilo o tom, že bych se focení věnovat opravdu měla. Poprvé jsem viděla i to, co dokáže profesionální úprava fotografie. Pokud fotograf přistupuje k fotce s citem, může ji vyzdvihnout, aniž by úpravy byly přehnané nebo kýčovité. Nežádoucí detaily se zase naopak potlačí, aby nebránily výslednému dojmu z fotografie.

Když se z minulosti přesuneme do současnosti, na čem právě pracuješ?

Mezi mé nedávné projekty patří říjnové focení ručně tvořených korálkových šperků, s paní Kasíkovou. Její společnost Floriebeads, vytváří nádherné doplňky z korálků. Strávili jsme více než 6 hodin focením v lese. Vychytali jsme tak i zapadající slunce, které nakonec vytvořilo překrásný efekt hořícího lesa v dáli. Bylo úžasné, jaká tvůrčí atmosféra na focení vznikla. Ačkoli bylo vše pečlivě připravené, spoustu spontánních nápadů vznikalo právě až na místě. A to je přesně to, co mám na této práci ráda. Dostali jsme se tak krásně všichni do tvůrčího procesu. Teď a tady. Poté stačilo už jen stisknout spoušť. Co se týče toho, co se děje nyní, tak momentálně jde o přípravu nadcházejícího focení v zajímavé lokaci, poblíž močálů, na které se velmi těším. Následně drobné či větší spolupráce, které nyní i do budoucna plánuji. Patří mezi ně, především, focení šperků či plesových šatů. Vše samozřejmě ve stylu, který je mi vlastní. A poté několik zajímavých projektů TFP, které bych ráda průběžně realizovala. Mimo alternativní scénu jsem ale i lehce vkročila do fotomodelingu jako takového. Společně s agenturou, která se věnuje právě fotomodelkám, připravujeme můj první profesionální book. Je tedy možné, že některá má budoucí focení budou čistě pracovní. Neplánuji je sice prezentovat on-line, ale těším se na ně. Výjimka by nastala pouze, pokud by fotky zapadly do stylu, který by se hodil i pro Catherine de Crumbenowe. Zároveň ale plánuji své vlastní projekty. Mezi ty, které bych si velmi přála, patří například vlastní kalendář. Možnosti tady jsou, jen čas na to zatím bohužel nebyl. Proto doufám, že v budoucnu bude. Projekty, jako je tento, totiž vyžadují už více plánování, příprav a zařizování.

Projekty ohledně focení Ti zabírají mnoho času, máš čas ještě na jiné aktivity?

Popravdě, mnoho času navíc mi nyní nezbývá. Když ale už nějaký mám, trávím jej se svou rodinou. A když na to přijde, také moc ráda sportuji. Mezi mé oblíbené patří ale spíš zimní sporty než letní. Hodně mě baví bruslení a také lyžování. To mě vedlo i k tomu, že jsem si loni udělala instruktorský kurs na sjezdové i klasické lyžování (běžky) od MŠMT. V létě si ale ráda občas i zaběhám anebo zajezdím na in-linech. Dříve to bylo často i kreslení, malování a jiná tvorba, zpěv, baskytara, klasická kytara...

Takže i hudební nadání. Když už mluvíme o hudbě. jaký máš oblíbený styl hudby?

Když to vezmu úplně jednoduše. začínala jsem kdysi tak, že jsem v měla v mobilu pár postahovaných písniček Metallicy a pár písniček lokálních kapel z mého okolí, kterým jsem od od mých 14 let věrně chodila na koncerty. Výběr hudby, kterou jsem se obklopovala, se u mě vyvinul od rocku a metalu (Lacuna Coil, Evanescence, Green Day..) přes grunge (Nirvana..), zpět k metalu, a to i v jeho tvrdších formách. Poté jsem ale objevila také gothic hudbu. S tou mě seznámila zpočátku má kamarádka, která v podstatě žádnou jinou neposlouchá. Tak jsem se poprvé seznámila s kapelami jako je Bauhaus, Sisters of Mercy, Siouxie and the Banshees, nebo Lacrimosa. Některé z goth kapel už jsem ale znala i dřív, třeba The Cure, chcete-li Type O Negative. Ten už je ale na pomezí metalu. Z metalu jsem jeden čas poslouchala nejvíce symphonic metal kapely, jako jsou například Nighwitsh. Své místo u mě ale také našly kapely žánru Doom metal. To je ale poměrně široký pojem. Vypíchnout bych mohla například Electric Wizard, Katatonii, Agalloch. Mezi další mé oblíbené metalové kapely patří klasicky Iron Maiden, Helloween, Arch Enemy, Wintersun. Je toho hodně, co bych našla. Ale to už by tenhle rozhovor nestačil. Hudbu si vybírám vždy podle nálady, tak se to u mne hodně proměňuje.

Když se vrátíme zpět k focení. Je něco, co bys doporučila těm, kteří teprve uvažují o tom, stoupnout si před objektiv?

Co platí v modelingu jako takovém, kdy mladá dívka přijde do agentury a tam se o ni někdo stará, neplatí vždy ve fotomodelingu, kde se mladá dívka od začátku pohybuje - tak jak se říká - na vlastní pěst. Zvlášť pokud začíná formou TFP, což je smlouva mezi modelkou a fotografem, ve které modelka dostane od fotografa výběr fotografií výměnou za možnost zveřejnění. Třeba proto, že mezi těmito fotografy se nepohybují jen spolehliví fotografové. Proto je třeba vybírat ke spolupráci nejen fotografy, jejichž práce se nám od pohledu líbí, ale i takové, kteří jsou důvěryhodní. Ideálně, pokud nám někdo takovou spolupráci doporučí. Být znovu na začátku, asi bych se tedy obrátila na někoho, kdo už v tom tak trochu umí chodit.  A za mě to, co jsem si z toho po několika letech vzala - raději kvalitu, než kvantitu. Pokud si naberete více focení najednou, ale nestihnete mezi nimi odpočívat, může to být opravdu vyčerpávající. Proto nyní volím opačnou taktiku a na každé focení se pečlivě připravuji, místo toho, abych ,,lítala" z jednoho na druhé. Ten rozdíl je pak opravdu znát.


Tak být odpočatý a v dobré náladě je základ pro focení a doufám, že budeš jednoho dne stát před naším objektivem. Takže poslední otázka. Jak Tě mohou zájemci o spolupráci kontaktovat?

Přesně tak, to je ten úplný základ. A stejně i z mé strany, na případné budoucí focení s vámi se budu těšit. V případě zájmu o focení se mnou je vždy nejlepší napsat mi přímo do zpráv na moji facebookovou stránku. Zprávy pravidelně pročítám, takže mi žádná zpráva jen tak neunikne.


Děkujeme za to, že jsi nám věnovala čas a přejeme mnoho úžasných okamžiků a tvůrčích nápadů. Aby se Ti dařilo jak v profesním tak osobním životě naplnit vše z Tvých snů a plánů.

Já také moc děkuji, jak za rozhovor, tak krásné přání. To samé přeji i Gothic Vampiria. :)